02
Tak lidi, tady máte pokračování, vím že to trvalo, ale nejen že jsem měla blog, ale i hodně práce. Přeji příjemné čtení
_____________________________________________________________
2
Harry se jen přivítal s mámou a zapadl do svého pokoje, kde usnul ani nevěděl jak.
Druhý den ráno, mu bylo divné, že holky i když ho nadšeně vítali, tak jsou hodně zamlklé a něco si pořád šuškají. Mamka sice s nimi byla u snídaně, ale spíše u ní spala.
"Mami, co se stalo. Víš, že mi nic nemusíte dávat." s tím se Brighita probrala a mírně se na chlapce usmála.
"Musíme Harry, omlouvám se, už jsem 3 dny pořádně nespala. Ondro, co kdybys vzal Harryho a holky a šli jste do zahrady." Zakryla si rukou pusu, aby náhodou své děti nezhltla, chtěla tak strašně spát, ale věděla, že ještě nemůže.
Harrymu to přišlo divný, protože táta tam nebyl a v práci taky ne. To věděl.
Dopoledne dětem uběhlo velmi rychle. Ani se nenadáli a Simon je volal k obědu.
"Tak Harry než půjdeš do jídelny, máme pro tebe překvapení. Vy ostatní už můžete jít a doufám, že máte umyté ruce." otočil se na ostatní. Zakryl Harrymu oči a vedl ho do jídelny.
"Překvapení Harry." ozvala se jeho máma a Harry chvíli se rozkoukával, než mu padl pohled na velmi unaveného a zbědovaného, ale přesto usměvavého kmotra.
"Ahoj Harry." promluvil chraplavým hlasem, ani se nepokoušel vstávat. Bylo to zbytečné, stejně by se bez pomoci nepostavil.
"S-Si-r-ri-us" vykoktat ze sebe Harry.
"Ano Harry, nepřivítáš svého kmotra?" položil mu Simon ruku na rameno.
"Ano jistě." pomalu se rozešel k muži sedícímu u stolu. Opatrně se ho dotkl, jako by se měl každou chvíli rozplynout. "Opravdu jsi to ty?" zeptal se nevěřícně Harry.
"Ano Harry, ani mně neobejmeš?" usmál se na něj Sírius. Harry ho rychlo objal a pak se otočil na svou matku.
"Proto jsi byla na ministerstvu? Děkuju." objal ji a dostalo se mu též obětí a polibek na vršek hlavy do vlasů.
"Ano Harry. Mám moc ale ne takovou, ale oblouk mi neublíží a vím jak pro tebe je kmotr důležitý. Netušila jsem zprvu, že je to tvůj kmotr. Jinak bysme ho již dostali dávno z Azkabanu. Tak a teď všichni ke stolu ať nám nevystydne jídlo."
Z příjemné povídání u oběda se Harry začal rýpat v dezertu.
"Harry o co se jedná?" chytila ho jeho matka za ruku.
"To nic mami. Nechme to na potom. Jsi unavená." mírně se na ni usmál.
"Harry, i když jsem unavená ráda tě vyslechnu. Chceš mi to říct v soukromí?" podívala se na všechny dychtivé zvědavé tváře i svého kmotra.
"Mohla by Hermiona dojet na chvíli k nám o prázdninách?" nepodíval se na svou matku a dál se snažil, z rebarborového koláče, udělat kaši.
"Teď se to moc nehodí Harry, ale v přelomu v tom nevidím problém, co ty Brighito?" žena se na něj podívala a pak přemýšlela.
"Proč mám pocit, že jsem na něco zapomněla, Simone?" podívala se na něj.
"Jé ty jsi zapomněla na výročí?" usmál se na ni. Brighita sebou škubla.
"Ano. Za týden." rozpomněla se.
"Moje žena je zpět. Po obědě tě očekávám v ložnici." mrkl po ní a pomáhal Siriusovi se postavit. "Děcka, ukliďte stůl a pomůžete v kuchyni." nezapomněl jim ještě připomenout. Všichni jen sborově zasténali. Brighita se zasmála a zakroutila hlavou.
"No tak, zase tolik toho není." mrkla na ně a pomalu se zvedla od stolu. Prcek se taky zvedl ale ta ji zarazila.
"Ty taky prcku. Harry dohlídni na ně." znova si zívla a promnula si obličej. "A prosím, pár hodin mi dopřejte spánku. Sofie na vás zatím na chvíli dohlídne." znova si zívla a opustila jídelnu.
"Proč Sofie?" složil hlavu do dlaní Ondra. Ta stará rašple ho zase nenechá v klidu číst a bude ho chtít mít pořád po dohledem.
"Souhlasím s tebou brácha. Ta rašple je horší než všichni smrtijedi s Voldemortem v čele." přizvukoval mu Harry a holky jenom přikyvovali, ani prckovi se to moc nelíbilo a trochu začínala pofňukávat.
"Poc ne deda?" vysmrkala se do rukávu.
"Prcku, to nevím a na vysmrkej se, jestli tě tak Sofie uvidí nechci ji zase poslouchat." přidřepl si k ní Harry. "Bude to dobrý princezno, budeme si hrát venku, ano." vzal ji do náručí a chvíli ji tam tiskl. Až přikývla, tak ji pustil. "Tak jdeme to uklidit, ať to máme z krku." povzdechl si Harry, ani jemu se do toho moc nechtělo.
Celé odpoledne i týden si náležitě Harry užíval a jeho sourozenci si to taky užívali. Sirius sice velmi slabý, a ne zrovna moc šťastný, nechápal všechny ty děti a Harryho. Jak tu s nimi může žít, pomalu jak mudla a přesto tu všude bylo tolik kouzel, až mu to dělalo špatně. Teď seděl venku na jednom z křesel a pozoroval je, jak dovádějí v bazénu a jakýsi muž je nespustí z očí. Bylo tu pořád tolik lidí a jak zjistil, všichni byly kouzelníci a ta Brighita a Simon, jim všem rozkazovali, i když pořádně nepochopil, co dělají za práci ani jeden. Něco ve výzkumu, to pochopil, ale jinak nic víc. Přece nemůže mít mudla takový vliv?
Ještě ho děsila myšlenka na zítřejší párty. Na jejich výročí, netušil ani kolikáté, ale ani Harry nebyl z toho nadšený. Měla to být rodinná sešlost, i když moc velká, podle těch řečí, co vedl Ondra s Harrym.
"Sirie?" oslovil ho ten mladší Ondra. "Děje se něco, jste nějaký smutný?" sedl si k němu a vytáhl odnikud knížku. Nikdy ho to nepřestane překvapovat.
"Jak velká sešlost zítra tu bude?" vypálil otázku, která ho nejvíce znervózňovala.
"Asi tak 60 lidí, jen přímá rodina?" podíval na něj, jako by to bylo běžné.
"60 lidí? Tolik, a to jen přímá rodina?" zůstal na chlapce zírat.
"Ano, dojde děda a babička, pak ostatní sourozenci a možná i jejich děti, pak mámina rodina a tátova. Což oba mají po dvou sourozencích i když nevlastních. Ale všichni asi taky nedojdou. Nevím." pokrčení rameny. Jako by to bylo normální.
"Ostatní sourozenci?" podivil se. "Kolik proboha vás je?" a promnul si čelo.
"Přímých sourozenců, myslím ti kteří nejsou adoptovaní, je nás dohromady 56. Ale všichni stejně nedojdou, většina už ani nežije a ty adoptovaní, nevím kolik jich bylo, ale hodně a pochybuji, že někdo mimo Harryho tu bude." pokrčil a čekal na další otázky.
"Tak co vymáčení řádně." objevila se vedle nich Brighita a podávala Harrymu osušku.
"Docela jo, co děláš už doma mami?" podíval se na svou mámu.
"Vzala jsem si volno, potřebuji dořešit ještě nějaké věci na zítra." Usmála se na všechny.
"Dojde i Rovena a Sal?" ozval se Ondra.
"Jistě jinak je přetrhnu." zavrčela mírně.
"A Godrik a Heli?" ozval se pro změnu Harry. Jen přikývla.
Až do druhého dne byl v celém dni shon.